[ Účastníci | Fotografie | Popis cesty | Mapky cesty | Odkazy ]



Zakarpatská Ukrajina 29.6. - 7.7.2007      


Účastníci zájezdu:
Petr, Michal, Radka


Zde naleznete fotografie z celé výpravy


Velmi stručný popis cesty:


28.6.
     Ve 21:40 jsme se sešli všichni tři na Hlavním nádraží a ve 22:00 vyjížděli směr Košice prázdným lehátkovým vozem. Byla to velmi pohodlná cesta

29.6.
     Ráno jsme dorazili do Košic, přesedli na osobáček do Čierné nad Tisou a… …a v Čierné jsme zjistili, že rychlík Dukla, kterým jsme měli jet dále už odjel pře 45 minutami. Slovenské dráhy stihly změnit jízdní řády v mezidobí mezi tiskem naše spoje a příjezdem. Bezva. Tak co dál? Zašli jsme na Městkou policii, kde nám ochotně poradili. Máme prý jít k Tise, neb nic jiného se v okolí dělat nedá. Úschovna samozřejmě nefungovala a tak jsme se vydali s „plnou polní“ na výlet po okolních vesničkách. Byli jsme v Malých Trakanech a posléze i Vel’kých Trakanech a nakonec, po několika hodinách došli i k Tise (viz mapa), kde byla krásná písečná pláž. Zjistili jsme několik zásadních věcí:
1) už nikdy do JV cípu Slovenska nepojedeme, není tu absolutně nic,
2) nikdo tu nemluví Slovensky (ani v hospodě), jen Maďarsky.
     Po sedmi hodinách nám jel další vlak. Do Chopu se jelo celkem v pohodě, hraniční kontrola byla mírná. V Chopu jsme ani moc nečekali a za chvíli už frčeli do Mukačeva, kam jsme dorazili kolem deváté večer a ubytovali se v hotelu naproti nádraží (50 hřiven/os.).

30.6.
     Vstali jsme velmi brzy, přesunuli se na autobusové nádraží a v půl osmé už jeli směr Rachov. Cesta byla úmorná a Petr, díky své znalosti ruštiny, navázal přátelství s místním trempíkem ze Lvova. Doporučil nám návštěvu Solotviny. Do Rachovu jsme dojeli kolem půl druhé (6 hodin, 25 hřiven/os.), nakoupili pár drobností a hurá do hor. Na cestu na poloninu Svidovec jsme se ptali čtyřech lidí. Tři z nich mluvili česky. Čtvrtý byl tak opilý, že asi ani nevěděl, jakým jazykem mluví.
     Vyškrábali jsme se na hřeben, potkali pár salaší a utábořili se blízko stanu tří Čechů v jednom pěkné sedýlku. Ve chvíli, kdy jsme ulehli k spánku začalo pršet.

1.7.
     Ráno bylo krásně. V „Pritulku“ v sedle (no, něco mezi ubytovnou a kempem…..) si kluci dali pivo, i když nevalné chuti. Pokračovali jsme dál a na jedné salaši za pár hřiven zakoupili obří porci sýra, resp. tvarohu z ovčího mléka. Měli jsme báječný oběd. Po obědě jsme potkali stádo koňů, jednu zmiji a tři Čechy. Lezli s námi na vrcholek Bliznice (1.881 m), což byl vlastně náš jediný vrcholek.
     Večer jsme se utábořili na úpatí jednoho kopce, u krásného jezírka, ohniště a potůčku. Bylo to báječné místečko s krásným výhledem.

2.7.
     Šli a šli a šli jsme a za celý den nepotkali živáčka. Michal vymyslel úžasnou věc a to přechod poloniny Bratkovská. Cesta se prý špatně hledá... takže jsme samozřejmě parádně zabloudili. Šli jsme pořád na sever a když už jsme těch kmenů stromů přeskakovali nějak moc a skrze roští a mlází nebylo téměř vidět, vzdali jsme to a seškrábali se dolů k potoku. Nasadili jsme sandály a potokem se brodili tak dlouho až jsme došli na krásnou loučku, kde jsme konečně zakempovali.

3.7.
     Ráno jsme opět nasadili sandály a brodili se dál proti proudu. Cestou jsme míjeli zbytky úzkokolejky, kterou na začátku 90. let smetla povodeň. Kolem jedenácté jsme došli na výchozí místo ze včerejška, kde se zčista jasna zjevila mladičká slečna (zřejmě žena nějakého pastevce???) a sdělila nám, že do Jasini je to 28 km tímhle směrem a mávla kamsi ke kopcům. Chytila nás první bouřka. Zjistili jsme, kde jsme včera udělali chybu a našli cestu na poloninu Bratkovskou. Už jsme tam ale raději nešli, ale vydali podle říčky Černá Tisa (která pod Bratkovskou pramení) do Jasini. Cesta byla zpočátku příjemná, časem ovšem rozježděná náklaďáky, takže ke konci to byl dost děs.
     Z Černé Tisy jsme šli pěšky ještě do Jasini, kde jsme vyčerpaní padli v místní turbáze (turistické chatě) z první republiky. Ubytování stálo 25 hřiven/os. a chata byla ve velmi slušném stavu. K večeři jsme v kolibě měli boršč (výbornej) a šašlik (maso na jehle pečené na ohni, ovšem bylo pěkně tuhé)

4.7.
     Ráno pršelo. Nicméně nás to neodradilo a vydali jsme autobusem do Lazešiny. Odtud jsme hezky pěšky došli až na hranice národního parku, zaplatili 3 hřivny za stanování pod Hoverlou a byli podrobeni důkladnému výslechu o tom, jestli máme pořádnou mapu. Dostali jsme telefonní číslo, kdyby něco a vyrazili. Chvíli svítilo slunce, chvíli pršelo… Na Hoverlu chodí davy lidí, hlavně Čechů. V půl páté, zhruba ve výšce 1.800 m jsme se ptali českého páru, jak to vypadá nahoře. Řekli nám, že fouká vítr a je hnusně, ať zakempujeme, že nahoře to již nelze. Tak jsme učinili. Za chvíli se spustila příšerná bouřka a ačkoliv jsme byli u ohně, přiskotačilo krav a jedna šílená nebo možná přespříliš veselá na nás začala útočit. Naštěstí pak odskotačili jinam, ale poznatek je, že kráva se ohně nebojí. Fajn, hlavně, že jsme to ustáli.

5.7.
     Noc byla příšerná, Hoverlu bičovaly hromy a blesky a ráno byl náš stan v takové krásné mokřině. Urputně pršelo. Jelikož jedenáctá rozhodla – padaly potoky vody, rozhodli jsme se pro sestup. Sbalili jsme věci a vydali se zpátky. Naše pláštěnky nestačili na takovou průtrž a tak jsme do Jasini, do turbázy, dorazili úplně promočení. Včetně mých nových goratexových bot – nateklo tam horem. To je k vzteku. Kluci měli boty celkem v pohodě. Šli jsme na panáka vodky do Kulinarie a raději zakoupili i celou lahev. Jistota je jistota. Večer jsme měli skvělou houbovou polévku, vareniky (taštičky plněné brynzou) a brkaši s párkem.

6.7.
     Ráno pořád pršelo, pohorky byly stále mokré (pořádně vyschly až doma) a tak jsme rezignovali a zahájili přesun do Mukačeva. Cesta trvala 6,5 hodiny, ale naštěstí jsme hodně stavěli. Na jedné zastávce jsme si dávali pirožky a jakousi placku s masem, o které paní prodavačka vesele plynnou češtinou prohlásila „to je podobné jako dělají u vás na Skalce nebo na Pankráci“. Alespoň jsme si pěkně popovídali, vyloudila jsem z ní pár informací o místní kuchyni.
     Do Mukačeva jsme dojeli odpoledne a „náš“ hotel naproti nádraží byl plný. Našli jsme Motel za 180 hřiven za pokoj, s koupelnou. Šli jsme se projít po Mukačevu, v zeleném pravoslavném kostele byla akorát mše, chvíli jsme zůstali, byl to zážitek! Na jídlo jsme zakotvili naproti nádraží, kde měli moc dobrou polévku.

7.7.
     Ráno jsme zašli s batohy do úschovny zavazadel na nádraží. Tři batohy stály 15,50 hřiven, což je docela dost. Zajeli jsme na Mukačevský hrad Palanok, vystavěný zřejmě v 9. stol. Momentálně prochází rekonstrukcí, ale rozhodně stojí za návštěvu, je velmi členitý a zajímavý. Vstupné je za 5 hřiven a uvnitř je spousta expozicí, včetně historie Zakarpatské oblasti a dokumentu v češtině, že tato oblast připadá Československu.
     Na hradě jsme viděli několik svateb, bylo legrační jak se nevěsty fotily u hromady písku pod věží.
     Obědvali jsme na náměstí jídlo zvané holubci (zelný list, možná spíš kapusta, plněný ochucenou rýží), výborné jídlo! Kluci měli ještě studenou mléčnou polévku se zeleninou a koprem. Ta byla taky moc dobrá.
     Kolem třetí jsme se potkali s manželi Ruckými z Plzně a povídali s nimi až do Košic. Také to zabalili kvůli počasí dřív. Jeli jsme vlakem do Chopu, tam jsme necelé 3 hodiny čekali, koupili lístek do Čierné nad Tisou (19,50 hřiven/os.), nakoupili zásoby jogurtů na cestu (v pytlících) a 19:40 (jako loni) vyrazili směr Slovensko. Kontrola na hranicích byla důkladná, ale nás se naštěstí moc netýkala. Vlakem jsme dojeli do Košic a jelikož jsme měli lístky na jinou trasu, než jel rychlík Cassovia, po zaplacení doplatku (kupodivu to šlo, to jsme zírali) jsme sedli do vlaku a zdárně dojeli až do Prahy.

8.7.
     V 8:30 jsme přijeli na Hlavní nádraží, slunce svítilo a nám skončila krásná dovolená.

Radka – červenec 2007

© Paví Očko 2007



Mapky cesty:





Mapa okolí Jasini - Svidovec, Bratkovská

Mapa okolí Rachova - Hoverla a Černá hora

Mapa celé Ukrajiny




Užitečné odkazy:

  • Mapový server ČVUT - velmi užitečný server plný map, které jinde nesežene!
  • Ministerstvo zahraničních věcí - informace o Ukrajině
  • ZaRohem.cz - praktický ukrajinský slovníček
  • skrz na skrz.sk - informace a odkazy na sránky o Ukrajině (slovensky)
  • Cestování po Ukrajině - praktické rady a informace
  • Stránky Slavomíra Horáka - aneb užitečné informace a odkazy
  • Naše stránky o cestování - souhrnné odkazy na fotky a zápisky za našich cest :o))